Umělé pocity 2.Kapitola

03. 02. 2014 | † 16. 04. 2015 | kód autora: AS5
Umělé pocity-2.Kapitola-Melanie bude mít nevlastní sestru Spěchala jsem s kočárkem k Richmondovi a jeho těhotné nádheře abych ho pozdravila a trošku tu jeho krásku naštvala.Kočárkem jsem do Richmonda trošku narazila a řekla:,,Jé, ahoj Richie, co tady děláš?"Richmond se mi podíval do očí tím stylem, že mě asi zabije.Jeho krasavice se na mě podívala zase tím způsobem, že jsem určitě Richmondova milenka.,,Jo aha, promiň, já jsem se nepředstavila, já jsem Mackanzie, Richieho bývalá přítelkyně."Dívka se na Melanie podívala zděšeným způsobem.Já jsem na to reagovala:,,Tak koukám, že tobě už taky pořídil větší břicho."Richmond se na mě podíval opět vražedným způsobem.,,Tohle je, nebo teprve bude Nathaniela."Usmála se na mě dívka.Nathaniel je původně chlapecké jméno, takže asi nečekali holčičku.,,Tohle je Melanie.Hele miláčku kdo tu je, no to je tatínek."A zvedla jsem Melanie a dala jsem mu ji do náruče.,,Mackanzie, tohle je Patricia, je z Cambridge."Pousmála jsem se na Patriciu a ta na mne byla očividně neuvěřitelně naštvaná, protože do ní Richmond musel drcnout, aby se pousmála.Vzala jsem si Melanie zpět k sobě a zeptala jsem se:,,Nechcete zajít někam na dort a na kafe?"„Ne promiň, Patricia drží těhotenskou zdravou dietu."Poznamenal Richmond.„Tak si zajděte do té vegetariánské restaurace."Nutila jsem je.Patricia asi se zdravou těhotenskou dietou nesouhlasila stejně jako já, když mě k ní nutil, akorát já jsem byla schopná mu říct ne.„Co takhle si zajít na sachr?"Zeptala se Patricia Richmonda.„Richmond jí podal nějakou láhev, otevřel ji a začala jsem cítit vůni rozmixované zeleniny.„Tohle je věc, kterou budeš pít, dokud se Nathaniela nenarodí."Podal jí láhev, kývl na mě, což mělo znamenat ahoj a odešel spolu s Patricií.Ani jsem si nevšimla, že chudinka Melanie brečí.Pochovala jsem ji a uložila ji do kočárku, když v tom jsem slyšela křik, někdo začal povykovat na celý Hyde Park, ať zůstaneme, tam, kde jsme, samozřejmě jsem si myslela, že si nějací puberťáci (jako já, akorát shulení)dělají legraci, sranda přestala v ten okamžik, kdy se na mě podívala holčička asi devítiletá a mířila na Melanie nožem.Nechápu, kde jsem vzala tu odvahu, ale okamžitě jsem se rozběhla do předu ke kočárku a stoupla si před ni.Nůž mě malinko lechtal jeho špičkou na břiše, ale holčička ustoupila a kopla mě do nohy.Vzala jsme si Melanie okamžitě do ruky a i když spinkala, jsme si asi pro sebe říkala, že už je pryč a už je dobře.Najednou malou holčičku chytl za ruku asi o rok starší kluk než já a vystřelil pistolí do vzduchu.Melanie se samozřejmě probudila a začala plakat, stiskla jsem ji a utišovala.Kluk se zbraní začal mluvit:„Lidi, poslouchejte, nikomu se nic nestane, pokud mě budete poslouchat!Všichni přineste to nejcennější co máte, myslím tím třeba prachy, hodinky a šperky a ještě mobily, kdo to neudělá, tak brzo pozná, jestli pán Bůh existuje nebo ne."Okamžitě jsem začala sundávat své zlaté náušnice, co jsem dostala od babičky, taky jsem si sundala hodinky a náhrdelník, jediný mobil jsem si radši nechala, protože ti "gangsteři" byli jenom v polovině Hyde Parku, druhá polovina by mohla být trochu bezpečnější,odtamtud bych mohla zavolat policii a požádat je, ať přijdou zade...

....Holčička přicházela právě ke mě a ukázala mi prstem na hadr, na kterém už leželo pár mobilů a náušnic.Pomalu jsem začala zvedat Melanie, když v tom mi ji holčička vytrhla z ruky a prosadila zpět do kočárku, stála mi těsně za zády a vyhrožovala mi smrtí Melanie, položila jsem náušnice, hodinky a náhrdelník.„Víc nic?"Zeptala se holčička i kluk.„Ne…"Odpověděla jsem nervózně.Modlila jsem se, ať ten mobil nezazvoní.Jenže v tu chvíli začal hrobové ticho přerušovat pípací přerušovaný zvuk.V tu chvíli jsme nahlas řekla:„Do p*dele!"A začala jsem zdrhat ke kočárku, podívala jsem se na mobil a volal mi Robin, položila jsem to a rozběhla se napříč parkem s Melanie v náručí.Lidé mi uhýbali a ti statečnější mi říkali občas i kudy.Samozřejmě se za mnou řítila holčička s nožem, nevěděla jsem, co mám dělat, proto jsem udělala to, co mě napadlo nejdřív, dala jsem Melanie nenápadně, ale rychle do náruče jedné paní a zdráhala ještě rychleji, protože jsem neměla žádnou "zátěž".

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.